RECENZE: Václav Votruba: Šumavský Děs, Paměti prastaré

Sarden 12.03.2026 15:20  Máte rádi memoáry? A co když je vypráví prastará bytost nelidského původu, obývající tajemnou Šumavu? Právě její vzpomínky totiž pro čtenáře už řadu let zaznamenává při svých toulkách sám Václav Votruba.Divý muž, Krvesaj, Smrtka, Nemrtví, Morana, Klekánice, Obr, Bazilišek — to jsou jen některá jména bytostí, o nichž vypráví Šumavský Děs. Vyprávění se mísí: smutné, tragické i melancholické motivy čerpají z místních pověstí a z tajemných koutů Šumavy. Vedle nich vystupují i obyčejní lidé — prostí, s chybami i ctnostmi, kteří nedbají varování. Kam až může dovést lakota nebo zvědavost? I na to odpovídají povídky, o nichž promlouvá Šumavský Děs.Kniha Šumavský Děs: Paměti prastaré je v podstatě souhrnem a přepracováním autorových předchozích dvou sbírek. Některé povídky byly upraveny, jiné vynechány, aby čtenář dostal to nejlepší z obou předchozích svazků.Každé vyprávění je uvedeno krátkou notickou o místě a čase, v němž se daná událost stala, a krátkým Děsovým shrnutím, které čtenáře navnadí.První povídka se odehrává na počátku dvacátého století v Českém Krumlově. Setkáváme se zde s mladičkou a krásnou Zuzanou, jež je nucena sloužit u zlovolné, na smrt nemocné paní Emílie. Babice dívku psychicky i fyzicky trýzní, až se jednoho dne prostě ucho utrhne. Jde o přímočaré, hezky odsýpající vyprávění s lehce děsivou atmosférou, které mě příjemně navnadilo na další čtení.O století později se kdesi na Lipensku odehrává variace na pohádku o Modrovousovi: sirotek Ralf se po ztrátě rodičů musí odstěhovat ke své tetičce Marii, padesátileté vdově věrné památce zesnulého muže. Ve stavení však nezůstala úplně sama — tajemné, zapovězené dveře a podivné zvuky nedávají mladému chlapci spát. Text je výborně zpracovaný, krásně děsivý a zároveň poetický.Povídka Helmutova košile vypráví o sebevrahovi a žalem zdrcené vdově. Smrt střídá smrt, jedna záhadnější než druhá; rozdrásaná hrdla a obec Certviny obchází strach. Mrtví se někdy vracejí. Tento příběh mě neskutečně zaujal — byl výborně vystavěn a zakončen překvapivou pointou.V dalších textech se mísí lidové motivy s hororovými prvky: objevují se postavy i bytosti z lidových pověstí, ale důležití jsou i obyčejní lidé a jejich slabosti. Autor dokáže vystihnout atmosféru odlehlých míst a propojit ji s lidskými osudy.Osobně mi více sedly kratší povídky, které měly potřebný spád a tah na branku; některé delší texty mi přišly lehce rozvleklé. U moderněji situovaných povídek mi občas nesedly dialogy, které působily trochu klopotně. Jazykově bych ocenila více archaických výrazů a méně moderních obratů — to by posílilo starosvětský ráz vyprávění.Jako velký klad hodnotím vzájemné provázání některých povídek a také nádherné doprovodné fotografie Romana Petrů, které mi doslova vnukly chuť tato místa v brzké době navštívit.Pokud máte rádi povídky s příjemně strašidelnou, starosvětsky působící atmosférou, bude pro vás tato kniha to pravé ořechové. Není to dílo, které by vás vyděsilo k smrti nebo způsobilo neklidné spaní, ale je to velmi příjemná četba k plápolajícímu ohni, když se za okny snáší soumrak a tetelí se sněhové vločky.Šumavský Děs: Paměti prastaréAutor: Václav VotrubaVydáno: 2025Nakladatelství: Golden DogPočet stran: 244Jazyk vydání: českýAutor obálky: Jiří Arbe MiňovskýForma: klasická knihaVazba knihy: měkká / brožovanáISBN: 978-80-53027-87-8

Číst celý článek >>