Vyprasky po zadku

Kličovou dirkou

09.05.2012 08:50 

Holky ktere hodně zlobí

09.05.2012 08:50 

Holky ktere zlobí

09.05.2012 08:50 

Prsa mladých holek

09.05.2012 08:50 

Divky a jejich prdelky

09.05.2012 08:50 

Zlobit sa nevyplaci

09.05.2012 08:50 

Ulicnice

09.05.2012 08:50 

Mlade a skažene

09.05.2012 08:50 

Divenky k pomilovani

09.05.2012 08:50 

Zlobive divky

09.05.2012 08:50 

Divky ktere zlobili

09.05.2012 08:50 

Divky ktere neposlouchali

09.05.2012 08:50 

Pozadi divek

09.05.2012 08:50 

Prísná velitelka

09.05.2012 08:50 Stále ješte jsou lidé, kterí rádi podstoupí témer cokoli, ve strachuz odhalení. Kupríkladu dve profesionální vojandy se ješte rádynechají zlískat svou velitelkou, a velitelka pak - no ctete,ctete...„To nemá obdoby-taková ostuda!A ještě příslušnice vzornéhodružstva.Vašeho družstva!Co mi na to odpovíte,poručíku?“běsnilkapitán Wágner a pohledem se zavrtával do očí před ním v bezvadnémpozoru stojící poručici Strohé.Ta stále nemohla věřit,že se tostalo.Kdyby na vlastní oči neviděla ty fotografie… Ale naprostozřetelně poznala dvě ze svých vojaček,jak v bizarních koženýchoblečcích provádějí jakési sadomasochistické hrátky.„Naštěstí se mi to povedlo zachytit včas a doufám,že se to nedostaloven z kasáren.Jistě si dovedete představit,co by s tím nadělalbulvár!Necháme zbytečných debat,poručíku.Já se o to postarám.Ale vyse postaráte,aby se taková věc už nikdy neopakovala-a ty dvěvýtečnice pořádně potrestáte!!V tomto směru máte zcela volnouruku.Škoda,že neplatí řády starého dobrého Rakouska-Uherska.Alepevně věřím,že vy si s tím jistě i tak poradíte.“ řeklkapitán,významně se pousmál a rázně odpochodoval z místnosti.Velitelka Strohá stála a dívala se na fotky.Jedna z členek jejíhodružstva je ohnutá přes jakousi kozu a druhá jí vyplácí rákoskoupřes vysazenou holou zadnici.A jak se u toho vzrušeně šklebí.Dělalyto na objednávku-nebo se jim to líbí?No každopádně si je hnedpředvolám-ty se budou divit.Jenom je divné,že jsem si toho sklonu unich sama nevšimla.Velitelka byla totiž v této „oblasti“velmi zkušenou ženou.Spanking,jak se dnes moderně tato záliba nazývá,tak ten ji učarovaluž v ranné pubescenci.Ale v kasárnách o této její zálibě neměl nikdotušení,na to byla velmi opatrná.Dobře věděla,že by riskovala celousvou kariéru.A tak praktikovala své záliby velmi utajeně v úzkémokruhem svých přátel a pouze v suterénu své vilky,kde měla naprostésoukromí-a také patřičné vybavení.Po dlouhém přemýšlení dospěla k názoru,že se jí vlastně nabízískvělá příležitost obě dívky „otestovat“,aniž by riskovalaprozrazení svých sklonů.Byla přesvědčena,že obě provinilé vojandypodstoupí jakýkoli trest,jen když to nebudou mít v osobníchzáznamech.Po výslechu bude moudřejší.Zvedla telefon.A skutečně.Nemohla si přát víc.Obě děvčata jí již po pár minutáchvyklopily naprosto pravdivě vše-jak o oněch fotkách,tak o sobě.Ospankingu kdesi něco četly a viděli pár kazet-a tak to prý chtělizkusit.A fotily se samy,nikdo u toho nebyl.Bohužel,při kontroleobjevil fotky kapitán Wágner.Trest prý obě podstoupí jakýkoli,jenkdyž se to nebude vyšetřovat oficiální cestou.To by byl konec jejichkariéry v armádě.Na to jim velitelka sdělila,že si to nechá projít hlavou a že semají hlásit zítra večer u ní doma.V určenou hodinu se obě dívky dostavily ke své velitelce abyvyslechly svůj ortel.Seděly v její pracovně a sledovaly s obavamipřísnou tvář své nadřízené.„Tak děvčata,dlouho jsem přemýšlela,jak vás potrestat tak,abyste sito pamatovaly na celý život.A nakonec jste mne inspirovaly vlastněvy samotné.Respektive vaše fotečky.Co to tampředvádíte?Výprask,že?No-a tak já vás potrestám právě takovýmvýpraskem.A navíc ve stylu,na který si hrajete.Je ovšem na vás,zda stímto druhem trestu budete souhlasit.Výprask musíte podstoupitnaprosto dobrovolně a také o tom učiníme zápis.Člověk nikdyneví…“řekla velitelka s úsměvem.„Tak Vando a Ivo,čekám!“Obě dívky na sebe rozpačitě pohlédly .Vanda po chvilce tichaprohlásila,že s tímto trestem souhlasí.Pak se stejně rozhodla i Iva.„Dobrá,“ pravila spokojeně velitelka, „tak nebudeme otálet-ať tomáte za sebou.Pojďte za mnou!“Po chvilce stály v suterénu před železnými dveřmi.Velitelka dveřeotevřela a pobídla obě dívky,aby vstoupily do tmavé místnosti.Když vešly,velitelka zabouchla těžké dveře a rozsvítilasvětlo.Místnost byla holá,bez oken,pouze na jedné stěně bylo velikézrcadlo.Děvčata zůstala zaraženě stát..Uprostřed místnosti stáljakýsi stůl,jehož horní deska byla potažena kůží a po stranách bylyřemeny na přivázání oběti.Na stěně viselo pár plácaček z černékůže,různých velikostí a tvarů a také několik rákosek.Vedle stáldřevěný stojan a na něm nějaké předměty,v rohu pak věšák,na kterémvisely kožené krátké kalhoty.Děvčata stála jako zařezaná,až jeprobral hlas velitelky.„Tak,zde vám nyní předvedu výchovný výprask.Toto je trestná stolicea právě na ní se výprasky provádí.A tady,to jsou mé oblíbenéplácačky ze silné kůže,které si vybírám podle velikostiprovinění.Některými to bolí víc a naopak.Plácačka je velmi vhodnýmnástrojem pro výprasky,protože po nich na zadnici nejsou přílišviditelné stopy jako třeba po rákosce či řemenu.A navíc- plácačkapěkně přilehne,zvláště,když se před výpraskem použije pro zostřenítrestu speciální vazelína.A aby ztrestané zadky byly ještě víceušetřeny případných stop po výprasku,obléknou si někdy odsouzenétyto trestné krátké kalhoty.Jak vidíte,jsou z jemné kůže-alenemyslete si,když plácačka pěkně přilehne,štípne to pořádně.No a protrest za velmi těžká provinění je zde tento kožený řemen-tím bolívýprask nejvíc.“ukončila velitelka svou „exkurzi“.Podívala se na první vojínku.„Dostanete jich vysázenopětadvacet!Výprask bude vykonán lehkou koženou plácačkou a natrestné kalhoty. Je to ten nejmírnější trest,ale myslím, že tovašemu provinění dostatečně odpovídá."Pak oslovila desátnici Vandu:„Vás odsuzuji také k pětadvaceti-alepěkně na holou zadnici, namazanou vazelínou.Výprask vykonám stejnouplácačkou,jakou dostane vaše kolegyně.Tak se připravte kvýprasku!Sukně a kalhotky dolů!“Sama si sundala blůzu a zůstala jen v bílé košili s tmavě modroukravatou.Tu si teď povolila,pak si vyhrnula rukávy a na pravou rukusi navlékla koženou rukavici.Tmavá sukně uniformy jí pevně obepínalapěkně tvarované boky a dávala tak vyniknout nádherně vyklenutémuzadečku.Vypadala nyní opravdu velmi dominantně.Obě dívky vykonaly příkaz a po chvíli stály před svou velitelkou sobnaženými zadečky.Ta si pak si vybrala plácačku.Zvolilavelikou,kulatou,ze silné kůže a zkusmo s ní pleskla do kůžestolice.Prásklo to pořádně.Velitelka se sotva znatelně pousmála,potépřistoupila ke stojanu s koženými kalhotkami a pokynula vojínce:„Takpojďte, Ivo-jakou máte velikost... zkusíme tyhle... oblečte si je!"Iva si oblékla krátké kožené kalhoty a velitelka si jiprohlížela.,,Otočte se… trochu se ohněte… výborně sedí provýprask,"řekla spokojeně velitelka a poplácala ji po zadnici,upnutév lesklé kůži.,,Teď se postavte čelem sem,ke stolici.... ták…pořádně se předkloňte a položte se na desku... pořádně až sem...výborně.Nohy mějte u sebe a lehce je pokrčte,aby byla vaše zadniceco nejvíc vysazená..Pak vám budou připoutány nohy a ruce,abyste sepřípadně příliš při výprasku nevrtěla .“Vyzvaná bez otálení přešla pár kroků po místnosti a s odevzdanýmvýrazem ve tváři se položila na práskací stolici.Velitelka jí ještěupravila do lepší polohy tak ,aby měla zadnici co nejvícvysazenou.Pak pokynula Vandě,aby jí pomohla odsouzenou připoutatřemeny.Za chvíli měla Iva připoutané ruce i nohy a nakonec jí ještěvelitelka přitáhla ke stolici širokým řemenem v pase.Vanda nyní ležela zcela bezmocně na kůži stolice,lesklou zadnici dokrajnosti vysazenou.Nemohla se skoro pohnout a s obavami čekala nasvůj výprask.Velitelka ji spokojeně popleskala po napnuté kůži trestnýchkalhot.Ta nádherná,připoutaná zadnice přímo vybízela k výprasku.To se velitelce samozřejmě velmi líbilo.Stoupla si za delikventku apoté se obrátila k desátnici:„Vy budete během trestu počítat.Alejakmile se spletete,čeká vás za to výprask navíc!A řemenem!!Tak-amůžeme začít s prvním výpraskem.Během výkonu musíte pokorněležet,nesmíte sebou škubat a nesmíte křičet,jinak se vám výpraskprodlouží!Hlavně se uvolněte,nestahujte půlky,bolí to pak víc,to mivěřte.Ale především přijměte tento váš první výprask s naprostoupokorou!“Vanda,stojící v rohu,vyděšeně pozorovala,jak se velitelkarozkročila,jednu ruku si dala v bok,rozpřáhla se a pak vší siloušvihla svalnatou paží.Plácačka dopadla mlaskavě na krásněvysazený,připoutaný zadek. Zvuk byl tak hlasitý,že sebou Vandaviditelně škubla.Viděla,jak se zadnice její kolegyně po dopaduplácačky zavlnila a její tělo,připoutané na stolici, sebou lehceškublo.Iva po dopadu plácačky necítila skoro nic… Až se podivila,čekalavětší bolest.V tom již dopadla další pleskavá rána,přesně doprostředjejí vysazené zadnice. Slyšela,jak Vanda počítá nahlas vysázené rányjejího výprasku. Velitelka jí vyplácela pomalu,s malýmipauzami..Vždy před úderem přiložila plácačku na trestanouzadnici,chvíli ji tam podržela,lehce přejíždějíc nádherné půlky,pakse rozpřáhla a –prásk!Opět nechala dopadnout plácačku na polokouletrestané dívky. A výprask pokračoval, rány hezky po pauzách dosedalyznovu a znovu, a do toho se mísilo Vandino hlasité počítání.Trestaná Iva zatím snášela výprask od své velitelky kupodivudobře.Zadnice,obepnutá lesklou kůží,ji začínala sice pálit,ale dalose to vydržet.Jen ji trochu tlačily poutací řemeny a vadila jí tanedůstojná poloha,kterou musela při tomto výprasku zaujmout...Avelitelka pokračovala ve výprasku,plácačka pěkně přiléhala nazadnici.Vanda počítala a dívala se na scénu výprasku.Všimla si,že velitelcezčervenal obličej a oči jí v něm podivně svítí... Práskalavyšpulenou zadnici jakoby s chutí,dokonce ji několikrát před dalšímprásknutím kradmo pohladila.Vanda tomu vůbec nerozuměla...Náhle uslyšely velitelčin hlas:„Tak tohle byla třináctá.Že to nenítak strašné,co říkáte?A držíte se statečně. Nechcete udělat maloupauzu?“Iva si řekla,že přerušení výprasku docela uvítá,zadek ji už začalopravdu pálit a tak poprosila o krátké přerušení výprasku.Velitelka odložila plácačku,přistoupila blíž k Ivě a začala ji jemněmasírovat půlky.Bylo to velmi příjemné a dívka se uvolnila.,,Malámasáž vám pomůže lépe snést druhou polovinu vašehovýprasku."protáhla velitelka a popleskala se zjevným potěšenímdívčin zadek,krásně se lesknoucí v napjaté kůži šortek.Pak opět uchopila plácačku a pokračovala ve výprasku.Sázela pleskavérány na vysazenou zadnici trestané dívky.Se zájmem pozorovala,jakIva statečně přijímá udělovaný výprask. Výplata je sice mírná,ale užji ta zadnice musí pěkně pálit... Uvidíme,jak si povede do koncevýplaty.Přihlížející Vanda si také všimla,že se její trestaná kamarádka držípři výprasku neobyčejně statečně,dokonce se vůbec při vyplácenínekroutí a zadnici má vzorně vystrčenou,jako by ji to vůbecnebolelo.Když se podívala na výraz jejího obličeje při krátké masáživelitelčinou rukou,skoro se jí zdálo,že se jí to zamlouvá... SamaVanda si ale musela přiznat,že i ji scéna výprasku podivněoslovila.Jako by ji ten pohled na trestající velitelku,na jejíkrálovskou postavu i nádhernou zadnici,která se po každém švihu pažekrásně zavlní přitahoval...A ten vyšpulený zadek,jak na ni mlaskavědopadá kůže plácačky… Byla z toho tak zmatená,že přestala mítpřehled o počtu vysázených ran...A přesně v ten moment se ozval hlas jejich přísné velitelky:,,Takkolikátou jsem právě vysázela,desátnice?Zdá se,že jste duchem někdemimo..Odpovězte!Čekám!"Vanda stála jako solný sloup.Vůbec totiž netušila,kolik ran už Ivaod velitelky obdržela. Vzpomněla si na varování velitelky a v duchuse už viděla,jak dostává výprask tím hrozným řemenem!Kolik to mohlobýt?Dvacet… nebo víc?Nevěděla.Pak vsadila vše na jednu kartu avyhrkla:,,dvacet?" Ulekaně hleděla na svou velitelku a na jejípobavený úsměv.Bylo naprosto jasné,že se netrefila.Pane- a je totady,,kolik jich dostane navíc?To bude hrozný výprask.,,Ale ale,nedávala jste při výprasku pozor a tak jistě víte,co vásčeká.Byla to devatenáctá-čili dostáváte ke svým pětadvaceti ještěpět navíc...a řemenem!Jistě se už na ten výprask těšíte… a játaké.."usmívala se velitelka a Vanda si najednou byla zcela jistá,žeten celý ,,výpraskový" rituál velitelku vzrušuje.A když zahlédlapobavení i ve tváři Ivy,udělalo se jí mdlo.Snad se to líbí i jí ?Ale já nechci-mě výprasky nevzrušují…A opět slyšela velitelku,jak ji vybízí pokračovat vpočítání.,,Tak,mé dámy,výprask nepočká... jen,co vypráskámIvu,přijdete na řadu vy,má milá!Tak si dávejte pozor,ať se vámvýprask ještě nezvýší… vezměte si příklad tady z Ivy,ta přijímávýprask vzorně."Velitelka opět začala s výpraskem a vyplácela zadnici s patrnýmzalíbením.Iva ležela na práskací stolici vzorně,zadek jakobyvystrkovala vstříc trestající ruce své nadřízené.Teď už ji sicepálil, ale bylo to takové zvláštní pálení,celé jakoby vystřelovalo zoblasti obou jejích ,,dírek".A také zjistila,že se jí líbí,jak takleží přivázaná,bez možnosti pohybu a přijímá odevzdaně celkemnečekaně příjemný výprask od své půvabné velitelky.Slyšela Vandu,jakpočítá",,třiadvacet... čtyřiadvacet... pětadvacet.."Ale to ne,teprveje to přeci dvacet,vždyť si také sama počítá...Vanda se znovuspletla!,,Opět špatně!!Vy snad po tom výprasku řemenem vyloženětoužíte,desátnice",zvolala velitelka s očividnou radostí vhlase.,,Teď prosím počítejte pořádně,zbývá jich do určenýchpětadvaceti ještě pět , tak že prosím."dodala a vysázela s chutíposledních pět ran na trestaný zadek.Vanda počítala až dopětadvaceti a pak se ozvalo její : „Hotovo.“ A velitelčina odpověď:„Ano,tak teď to bylo těch určených pětadvacet!Vando,odvažtepotrestanou!"Pozorovala,jak Vanda odvazuje spráskanou dívku v duchu se těšila nadalší,tentokrát přísnější výprask.Ano,výprasky ji vzrušovaly už oddětství,stejně jako krásné,plné dívčí zadnice… proto si také vybralaprofesi,kde při troše opatrnosti mohla holdovat této své libůstce.Ateď s radostí pozorovala,že Iva by mohla být její favoritkou..Iva se opatrně zvedla z mrskací stolice a přejela si hřbetem ruky poobou půlkách svého horkého zadečku.Příjemné pálení ji působilo skororozkoš a nejraději by šla políbit tu trestající ruku své velitelky…Takové pocity ještě nepoznala. A teď jí ke všemu ještě čeká dalšízážitek-výprask Vandiny velké zadnice… a snad i tím řemenem... přímose na ten výprask těšila.„Ivo,sundejte si trestné kraťasy a uložte je na místo!“Pak pokynuladesátnici:„Vando,teď je řada na vás.Ivo,připoutejte ji na trestnoustolici!.Zkroušená blondýnka se oběma rukama pevně držela za zadek avystrašená předcházejícím výpraskem si připadala,že jde na popravu.Jen velmi pomalu přešla ke stolici, teprve tam svůj zadek odkryla aza nešťastného vzdychání se na ni uložila. Natáhla ruce před sebe,položila si na ně hlavu a čekala,až bude před výpraskempřipoutána.To se také ihned stalo.Ležela tedy nyní na kůžistolice,která byla ještě teplá od těla spráskané Ivy,holou zadnicido krajnosti vysazenou a připravenou na nadcházející výprask.Tiše sivzdychla.„Ale no tak, Vando,“ napomenula ji velitelka, „musíte snad něcovydržet.Podívejte se na vaši kamarádku,jak se statečně držela pocelou dobu výprasku."Pak přešla ke stolku a vyndala malou plechovku s "vazelínou navýprasky".Přistoupila k vysazené holé zadnici desátnice a pomaluzačala roztírat kluzkou hmotu po nádherných oblinách.Bylo to velmipříjemné a velitelka si ten moment opravdu vychutnávala.Desátnicecítila,že ji klouzající ruka velitelky zajíždí i do intimních partiía mimovolně stáhla půlky.V zápětí však přes ně dostala ostréplesknutí s tím,ať zadnici tolik nestahuje,naopak- ať se pěkněuvolní.Vanda věděla,že odpor je marný a odevzdaně vysadilazadnici,aby byla velitelka spokojená.Čekal ji přece velký výpraskjejí rukou!Kolik jich vlastně dostane?A ten řemen. Bude to opravdumastný výprask..."Tak teď přistoupíme k druhému trestu výpraskem.Výprask budeproveden na holou a namaštěnou zadnici a nejprve vám vysázímpětadvacet ran ,ale nikoli slíbenou plácačkou.Zostřuji vám trest abudete spráskána...touto rákoskou! Mam ji tady pro zvlášť zatvrzeléschovanou vedle stolice.Poté budete spráskána silným a řádněnamaštěným řemenem.Při druhém výprasku vám jich vysázímdeset.Nebudete li se během výprasků vzorně chovat a řádněspolupracovat,může vám být výprask zvýšen,a to až na oněchklasických-no klasických... kolik?"zeptala se velitelka a než sezmohla vyděšená Vanda na odpověď,Iva přímo bez přemýšlenívykřikla:,,pětadvacet!" Ta zmije,blesklo Vandě hlavou… Jak ji jedenvýprask od velitelky změnil... vždyť je úplně vzrušená.„Velmi správně...Dívejte se dobře,Ivo- a počítejte, dokud jichnebude pětadvacet.“řekla s úsměvem velitelka a rozpřáhla se.Rákoskazasvištěla vzduchem a poprvé přistála na Vandině odhalené anamaštěné zadnici.Prásklo to pořádně.Iva se zachvěla..Pozorovala,jakse desátnici po dopadu stáhly půlky,pak se opět rozevřely a nazadnici se objevil červený pruh.Přišla druhá rána.Vanda vykřikla. Při třetí ráně již nevydrželapředepsanou polohu a snažila se před ranami té hrozné rákoskyuhnout.To ovšem nešlo,neboť byla velmi pevně a důkladněpřivázaná.Tak sebou na stolici alespoň zmítala a škubala svýmipouty.„Okamžitě zaujměte předepsanou polohu při výprasku, nebo dostanetedalší přídavek!!! Ivo,pořádně ji přidržte!“Iva horlivě přikývla a položila se Vandě plnou vahou na záda.Mělateď probíhající výprask přímo před očima a sledovala s obdivem avzrůstajícím vzrušením svou velitelku,jak ho vykonává.Velitelka pochvalně přikývla a opět začala s požitkem práskat svouplácačkou zmítající se zadnici desátnice.Ale že si ta Iva vedevýborně,určitě jí ty výprasky také vzrušují… musí ji ještěvyzkoušet.Iva zatím nahlas počítala a s napětím očekávala slibovaný výpraskřemenem.Konečně dopadla pětadvacátá.Velitelka trochu poodstoupila,podívala se spokojeně na spráskanýzadek desátnice a pak ho pohladila ho rukou.Cítila rozpálenou kůžizadnice,která ale byla i po takovém výprasku skoronetknutá.Velitelka věděla proč.Široká plocha plácačky rozloží údertak,že zvuk je sice po dopadu velmi ostrý a silný,leč pokožkazůstane nezraněná.Uložila plácačku na místo a vzala do ruky široký,silný řemen.Pečlivěho potřela vazelínou a pak pokynula Ivě.,,Natřete odsouzené předdalším výpraskem pořádně zadnici,ať se ji dobře promastí a řemenpěkně přilne!"Byla zvědavá,jak si bude Iva počínat.Ta přistoupila ke spráskané desátnici a začala ji potírat vysazenépůlky vazelínou.Velmi se jí to líbilo,což s uspokojením pozorovala ijejí statná nadřízená.Stoupla si k ní a ukazovala,jak správněnamastit zadnici před výpraskem.Když zajela hlouběji mezipůlky,šibalsky na Lucii zamrkala... Začaly si rozumět."Tak a nyní ten slíbený přídavek.Deset koženým řemenem!!Předpisovédržení při výprasku je samozřejmostí,jinak vám jich vysázím opětcelých pětadvacet!Ale teď si budete počítat sama-a běda,jak sespletete a nebo vám nebude rozumět!Jasné?",zavolala velitelka ařemen zasvištěl a dopadl s nádherným mlasknutím na mastnou zadnicidesátnice"Jedna", vykřikla bolestivě vyplácená.Cítila,jak se jí po zadnicirozlévá oheň.A další a další mlaskavé údery řemenem dopadají nacukající se půlky.Velitelka supí,oči jí poživačně svítí a práská apráská svou upoutanou oběť v jakési extázi.Vyplácená sebou začínáopět škubat tak silně,že je výprask přerušen."Sedněte si jí na záda,Ivo,a já zvyšuji tento výprask napětadvacet.Zbývá tedy ještě patnáct..A víte co? Za to,jak sivedete,smíte výprask dokončit vy. Já odsouzenou přidržím sama!!!",rozhodla náhle udýchaná velitelka.Byla totiž velmi zvědavá,jak sipři výprasku Iva povede.Ta,neskrývaje radostné překvapení,uchopila podávaný řemen a zvědavěsi ho prohlédla.Pak zaujala pozici,jak to viděla u své učitelky azačala s výpraskem.Pravidelně se rozpřahovala a pravidelně dopadalřemen s nádherným plesknutím na vysazenou,lesknoucí se zadnici.Bylasilně vzrušená,výprask ji úplně pohltil,práskala a sázela je jednuza druhou..Cítila,že je dole vlhká... Maně si tam zajela rukou.Velitelka to pozorovala a ihned si stoupla za ní. „Jen jí práskej…pokračuj v tom sladkém výprasku... já tě trochu přidržím..",začalaji chraptivým hlasem tykat velitelka a než se Iva nadála,začala jirukou laskat v rozkroku..Obě byly zpocené,zrychleně dýchaly,Ivapráskala zadnici desátnice,ta už jen sípala...Velitelka cítila,že seIva brzo udělá a druhou rukou si to začala dělat také... Náhle jimto přišlo skoro ve stejnou dobu.A v tom okamžiku slyšely,jakvypráskaná desátnice zvolala:,,Pět-a-dvacet...."Po chvíli,když to nádherné běsnění ustalo,poručila Vanduodvázat.„Můžete slézt dolů,desátnice.“Vanda slezla a padla na zem.Pak velice pomalu vstala, oběma rukamase chytila za svou spráskanou zadnici a tiše popotahovala.Bylozjevné, že o právě proběhlých aktivitách Ivy a velitelky nemátušení.Velitelka přešla ke skříni a uložila řemen zpět na místo. Pak seobrátila a podívala se na obě mladé vojákyně, které právě takdůkladně a nádherně potrestala. „Tak teď si snad budete pamatovat,coje to výprask!Obléknout a odchod.“Při tom se významně usmála na Ivu.Když obě potrestané dívky odešly,otevřely se malá postraní dvířka av nich se objevil-kapitán Wágner.Jeho tvář zdobil úsměv a rukudlouhá,pružná rákoska."Bylo to skvělé,to jednosměrné zrcadlo se opravdu osvědčilo.Tak,panívelitelko-připravte si výpraskovou kozu a už ať jste v předepsanépoloze!"

Před výpraskem

09.05.2012 08:50