Poslanci a senátoři o médiích: jsou vlivná, ale neinformují dobře

Praha 12. února (PROTEXT) - Téměř polovina členů českého Parlamentu se domnívá, že média mají negativní vliv na fungování demokracie, čtyři pětiny z nich si myslí, že přispívají ke snížení důvěry lidí v politiky. Navzdory tomu však politici považují své vztahy s novináři vesměs za harmonické či neutrální. To jsou jen některé ze závěrů výzkumu Postoje českých politiků vůči médiím a kvalitě žurnalistiky, který v uplynulých měsících provedli výzkumníci z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jakou moc přisuzují politici médiím, jak posuzují jejich fungování s ohledem na jejich roli v demokratické společnosti a jaké jsou jejich vztahy s novináři. Dotazníkové šetření zahrnulo celkem 110 členů českého parlamentu (82 poslanců a 28 senátorů). U většiny stran se podařilo provést rozhovory se zhruba polovinou jejich zástupců v Parlamentu, mírně podreprezentované byly strany, které jsou součástí vládní koalice. Z výsledků vyplývá, že čeští politici jsou přesvědčeni o významném vlivu médií na politiku - největší má podle nich televize veřejné služby (její vliv na politiku považují za výrazný tři čtvrtiny dotázaných), následována komerční televizí (60 procent), seriózním tiskem (52 procent), bulvárním tiskem (49 procent) a online médii (41 procent). Vliv sociálních sítí typu Facebook a Twitter na politiku považuje za výrazný 34 procent dotázaných. Téměř čtyři pětiny politiků si myslí, že média rozhodují o tom, jaká politická témata jsou v politice důležitá, o něco menší část (tři čtvrtiny) je přesvědčena, že média vytvářejí politiky. Tuto představu o mocném společenském postavení médií provází přesvědčení o negativních společenských dopadech činnosti médií. Téměř polovina poslanců a senátorů se domnívá, že média mají negativní dopady na fungování demokracie (opačný názor zastává jen 13 procent politiků). Podle čtyř pětin dotázaných média podrývají důvěru v osobnosti politiků, 72 procent si myslí, že narušují i důvěru v politický systém. Navzdory těmto výtkám vnímají politici své vztahy s novináři převážně jako harmonický a spíše pracovní (za spíše či velmi harmonický jej označilo 53 procent dotázaných, za neutrální 41 procent, podle pěti procent je vztah s novináři spíše konfliktní; nikdo z dotázaných nepovažuje vztahy s novináři za velmi konfliktní). Poslední oblastí zájmu výzkumníků byly postoje k sociálním médiím, především Facebooku a Twitteru. Přestože tato média mají podle poslanců a senátorů v porovnání s ostatními typy médií na politiku menší vliv, považuje je 90 procent z nich za nezbytnou součást politických kampaní a více jak tři pětiny za součást každodenní práce politika. Význam sociálních médií je vnímán spíše v možnosti obcházet tradiční média, i když mírná většina politiků se domnívá, že mohou rovněž přinést politiku blíže občanům. "Mít povědomí o tom, jak politici chápou média a práci novinářů, je důležité. Ovlivňuje to totiž způsob, jakým politici k médiím přistupují a zprostředkovaně i to, jak se k politikům chovají novináři. A v konečném důsledku to může mít dopady na důvěru lidí v politiku," vysvětluje význam výzkumu jeho koordinátor Roman Hájek. Kontakt: Mgr. Roman Hájek Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Smetanovo nábřeží 6 110 01 Praha e-mail: roman.hajek@fsv.cuni.cz tel.: (+420) 605 452 469 web: http://www.romanhajek.net