Komu poslouží diskreditace české terapie kmenovými buňkami?

Praha 30. května (PROTEXT) - Vědci v České republice, kteří se věnují výzkumu kmenových buněk, se setkávají s manipulativním chováním některých médií, kdy cílem není popsat nestranně a objektivně realitu, ale vytvořit mediální výstup, jež bude přesně zapadat do předem vytvořeného konceptu negativního pohledu na výzkum i klinické studie týkající se jejich oboru. Fakta jsou cíleně měněna, otázky kladeny tak, aby odpovědi přesně zapadaly do předem vytvořené šablony. Veřejnosti je předkládán materiál, který není objektivním popisem reality, ale obrazem, který chce, či musí dané médium vytvořit. Otázka je, proč a komu to poslouží? Je to paradoxní, neboť o významu a potenciálu kmenových buněk v léčebném i experimentálním režimu svědčí desítky vědeckých publikací v renomovaných a impaktovaných časopisech. Jen v roce 2016 již byly publikovány dvě významné publikace o léčbě ALS: Přehledová práce Prof. Evy Feldmanové (Chen et al, Annals of Neurology, 2016 „Intraspinal Stem Cell Transplantation for ALS“, časopis Americké Neurologické asociace) a Studie ze skupiny Dr. Karussise v prestižním časopise (Petrou et al, JAMA Neurology, 2016): „Safety and Clinical Effects of Mesenchymal Stem Cells Secreting Neurotrophic Factor Transplantation in Patients With Amyotrophic Lateral Sclerosis“). O to více je podivující, že některá média na místo, aby akceptovala informace vědeckých kapacit, jež potvrzují pozitivní efekt kmenových buněk například u nemoci ALS, tak záměrně vynechávají fakta a snaží se v České republice snahu týkající se boje s touto zákeřnou nemoci komunikovat pouze negativně. Tři největší nepravdy 1. Za účast v klinické studii AMSC-ALS-001 museli klienti platit. Pravda: Není to pravda, neboť finanční prostředky pocházely nejprve z grantu Motolské nemocnice, pak z darů firem, pojišťoven, ze sbírek, z našich osobních darů a velkou měrou přispěl i spolek Buněčná terapie. Do spolku se přijímaly dary i od pacientů nebo jejich příbuzných, ale ty byly pouze na výzkum - viz darovací smlouvy. Mohlo se tak stát u pacientů, s nimiž se nesprávně komunikovalo, protože na výrobu buněk nebyly peníze a pacienty do studie již lékaři v Motole zařadili. Tito pacienti nechtěli za žádnou cenu čekat a prosili o aplikaci buněk za každou cenu. Přesto prof. Syková vydala na upozornění nového farmakovigilančního manažera již v polovině roku 2014 nařízení, že žádné dary, dokonce ani na výzkum, od pacientů, kteří buď byli, nebo by mohli být zařazeni do klinické studie, a pokud o nich spolek ví, nesmí spolek přijímat. Všem pacientům bylo nabídnuto vrácení jejich daru, pokud mají jakýkoliv pocit, že nedarovali peníze spolku zcela nezávisle na klinické studii, ale také pokud darované peníze potřebují např. na pečovatelskou péči. 2. V zahraničí se za terapii kmenovými buňkami neplatí. Pravda: Dle renomovaného zdroje ipscell.com je zřejmé, že například američtí pacienti platí za jednu terapii kmenovými buňkami v průměru 10 000 dolarů. V USA jsou rozsáhlé pacientské organizace, které finančně podporují výzkum chorob obecně, či se zaměřují na podporu výzkumu konkrétní choroby. Pacienti a jejich rodiny platí vysoké členské poplatky (skrytá analogie daru), ze kterých je pak výzkum financován. Rozhodně proto není pravda, že by si američtí pacienti za léčbu kmenovými buňkami v USA neplatili. Můžeme uvést celou řadu svědectví, kdy naopak zahraniční pacienti do USA cestují a za léčbu kmenovými buňkami platí částky dosahující až 500 000 Kč. I tak bohatá země jako je Japonsko nechává pacienty za buněčnou terapii v klinické studii platit (Nature z 10.12.2015: Stem the tide - Japan has introduced an unproven system to make patients pay for clinical trials). 3. Kmenové buňky nejsou u ALS přínosné. Pravda: Více než deset světových studií, zaměřených na výzkum kmenových buněk u nemoci ALS prokázalo, že aplikace kmenových buněk u pacientů s ALS je bezpečná a přináší pozitivní efekt v podobě zpomalení progrese nemoci na delší dobu než působí riluzol, jediný na českém trhu registrovaný lék obsahující účinnou látku. Je důležité si uvědomit, že v případě ALS nelze nemoc vyléčit, ale zpomalit průběh choroby a získat pro pacienty více času. Positivní efekt ukazuje i česká studie vycházející z vědecké práce prof. Sykové a jejích spolupracovníků (Abstrakt: Syková et al., Cell transplantation, vol. 25 (4), 2016: Stem Cells for Treatment of Amyotrophic Lateral Sclerosis: Preclinical and Clinical Study). Vyvolávání negativního obrazu kolem kmenových buněk poškozuje celou společnost, jak pacienty, kterým by terapie mohla pomoci, tak vědce, kteří se výzkumu věnují. V neposlední řadě i lékaře, kteří chtějí těžce nemocným pacientům pomoci. Mediální útoky jasně ukazují, že jde o záměr diskreditovat a izolovat jak prof. Sykovou, tak její spolupracovníky. Je nasnadě i otázka, zda není cílem této „kampaně“, aby se vývoj léčebných postupů využívajících kmenové buňky v ČR v budoucnu úplně zastavil, a čeští pacienti byli odkázáni na dražší a často i rizikovější zahraniční přípravky. Kontakt pro média: Tiskový mluvčí Mgr. Tomáš Staněk +420 739 280 905 tomas.stanek@biomed.cas.cz ÚSTAV EXPERIMENTÁLNÍ MEDICÍNY Akademie věd ČR, v. v. i. (ÚEM) je světově uznávaným centrem základního biomedicínského výzkumu a má status Centra excellence EU - MEDIPRA. Předmětem výzkumu ÚEM jsou neurovědy, regenerativní medicína, farmakologie, teratologie, výzkumu nádorů, vliv životního prostředí na zdraví a nové diagnostické metody. V současné době má ústav 12 samostatných vědeckých oddělení, z toho 6 oddělení provozuje 14 laboratoří. Výzkumná činnost ústavu je zaměřena kromě základního výzkumu i na využití jeho výsledků v lékařské praxi. Mimo základního výzkumu je cílem jeho činnosti vyvíjet léčebné postupy a techniky aplikovatelné v mnoha oborech klinické praxe.