Hromy a blesky / Paučo Samuel a Nagypal Michal v Nové galerii

Praha 12. dubna (PROTEXT) - Název výstavy: Hromy a blesky Vystavující: Paučo Samuel, Nagypal Michal Kurátor výstavy: Mainer Martin Výstava se koná: 20. 4. - 19. 5. 2016 Vernisáž výstavy: 20. 4. 2016 od 19:00 Adresa: Nová galerie, Balbínova 26, Praha 2 Výstava Hromy a blesky je jednou z dalších malířských výstav, kterou Nová galerie představuje nejnovější kolekci děl současných mladých autorů. Samuel Paučo a Nagypal Michal pochází ze Slovenska, žijí a pracují již několik let v České republice. Paučo Samuel (1986) a jeho dílo (obrazy, objekty a instalace) balancují mezi abstrakcí a zobrazivostí, mezi formalismem a konceptualizmem - vždy ale s důrazem na médium malby jako takové. Samotná malba, přemalba, kumulování, vrstva na vrstvě probouzejí v divákovi obrovskou fantazii, emotivní, klidná až mrazivá krajina na jeho obrazech vzniká nesčetným překrýváním rovin, kladením barev přes sebe. Trhance a zářezy redefinují obraz, jako by byly skleněnými krystaly a zrcadly jiných realit. Díváme se na symbolistické prvky, kompoziční elementy, a také na větrolamy z Rujány. Hladkost a hrubost zároveň, detailní architektonické soubory na inertní zeměploše, objekty vystavené pečlivě, s vědomím předchozích příběhů a životů. Nagypal Michal (1992) je osobitý, svébytný autor, postmoderní kompilát barokního malířství a slovensko-maďarského temperamentu. Jeho obrazy vynikají obrovským citem pro detail, formální nadsázku, originální barevností, intenzivním jasem a obrazovým prostorem, jeho malba je hutná, přesvědčivá, je zní cítit antagonismus k současné umělecké přetvářce, prozařuje ji obrovská síla vycházející hvězdy a malířského génia. Kurátorský text Martina Mainera: Samuel Paučo Michal Nagypal. Michal Nagypal Samuel Paučo... m4, i9, c3, h8, a1, l3, n5, a1, g7, y7, p7, a1, l3, to máme 47, to máme 11...a to zůstává podle jedné knihy numerologie - u čísel 11, 22, 33, 44 nesčítat...mám to samé číslo...po sečtení 2. s1, a1, m4, u3, e5, l3, p7, a1, u3, c3, o6, to máme 34, to je 7. no a 11 a 7 je 18...a to je 9 a to je super číslo!!...2+7 ovšem totéž...neuvěřitelné se stává skutkem. O čem, jaká, jak silná bude výstava - to uvidíte. Můžete si přečíst texty, které mluví o obou mladících, byť Samuel je téměř o generaci starší. Pánové jsou v kuriózním postavení, něčím jsou si podobni, nejen fyziologická podobnost a Slováci že sů. Oba jsem vybral ke studiu, za ne příliš příznivých okolností pro jejich výkon u talentové zkoušky z určitého úhlu pohledu a mnohých mých váhání. Chor: ježíš, ten nic neumí, je to pozér... Chor: jéžiš to je surrealista nebo scifi-Dalí... Ano přesné, oba přesně "to" u talentovek byli...u Sama na vážky silně přiložila Denisa Krausová, prostě cítila jeho mužský a tedy i malířský potenciál a líbil se jí - jojo, to ještě byly doby. U Michala nebylo třeba dlouze přesvědčovat Zdeňka Berana a prostě jsme jeho přijetí oba obhájili (byl jsem skvělou ukázkou učitelského taktu a kvality řízení rektora AVU Kotalíka přizván k talentovým zkouškám, i když jsem nastupoval až v září, a v posledku bylo na mě i za pomoci profesora Berana, koho si vyberu do již svého prvního ročníku, a mohl jsem vzít více lidí, neb někteří Beranovci se báli a psali rektorovi, že zakážu malířství, a bylo jasné, že někteří přejdou do jiných ateliérů...no sám sebe člověk zakazovat neumí, a proto se u nás maluje, samozřejmě ta skvělá a originální Beranova škola zmizela, tak to chodí, až zmizím já nebo vy, taky zmizí váš vliv na jiné lidi...odpovědnost je velká...vliv enormní...ale vraťme se zpět...a tedy mocně jsem přispěl k tomu, že se setkali, Samuel je v pozici učitele a Michal je žák u nás ve škole ve čtvrtém ročníku. Byl jsem překvapen a potěšen, že Samuel Michala k projektu výstavy vyzval, tak tak - Slováci musia držať dokopy, do boha, bratja, držtě, doba je zralá, nad Tatrou sa blýska, hromy divo bijů...a jak se ukazuje, slovenská výstava je na světě, a já osobně a Nina a všichni, když přijdou, se můžeme těšit na skvělou energickou výstavu. To jsou mi všechno náhody. Oba umělci jsou chyceni pouty malířství, každý po svém si hledá prostor a zmocňuje se řemesla a vytváří díla silná a každý po svém pracuje na svém úsilí uspět a být z nejlepších, jejich ambice patří iniciačně k životu malíře a také jejich vzdání se je smutnější část profese, protože jen málokomu se podaří takto uspět. Že jsou rozdílní, je nabíledni i smyslem projektu výstavy, a pro mne osobně velmi dobrou zpětnou učitelskou vazbou a radostnou záležitostí vidět díla svých žáků, a také poznat reakce odborné i laické veřejnosti, byť moje radování naráží na trochu negativních energií, zhmotnělých v často slýchanou větu z okolí, že příliš často, ne-li pořád, "vystavujeme jen Mainerovy žáky"...tož co na to říct, nejjednodušeji - ano vystavujeme koho chceme, naštěstí nejen moje žáky, byť je jich dost. Budujeme novou galerii s novými lidmi na palubě. Za pár let po opuštění školy už nikoho nezajímá, u koho kdo studoval, umělci musí sami sebe potvrzovat, ostatně už ve studentských letech jsou někteří prostě dobří - vynikající - a když vidím jejich malířský růst a máme tu možnost, tak je rádi vystavujeme...jistě je to protekce...a taky vzájemná podpora...jo učitelství se dá vnímat jako opravdu komplexní dílo bez konce, jako třeba je bez konce v předcích a potomcích DNA. Občas své pozici říkám "sedět na třech židlích". Umělec, učitel, galerie...brzy přibudou ještě dvě...kdo nezkusí, neví o čem mluvím...čím je toho víc, tím je toho míň?... ...takže se vraťme k umělcům... Samuel, na talentovkách a poté ve škole naprostý neználek, mladík načepýřený, malíř začátečník, se odvděčil od počátků neúnavným pracovním nasazením, pílí, produkcí a majestátním kopírováním učitele s ironií a drzostí a sebevědomou mladickostí, schopností učit se - rychle a dobře se vyvíjející malíř. Učil se rychle jak malé dítě. Zrcadlo, které mně teda dával, bylo mnohdy pitoreskní, já vůl ho učil huronskému smíchu, brzy mě nejen předčil, a lidi jeho smích občas nezvládali haha, umělec v nejlepších letech, navrstvil osobité dílo, maladěc, Slovačisko, bystrý a jasný intelekt, karty má dobře rozdané, dceruška nádherná, svatba se chystá. Fandím mu a přeji slávu a sílu a zdar. Nagypál nádherně zosobitěl a vypracoval k nagypálštině svůj rukopis a popis zobrazených věcí a dějů a kompozici obrazové plochy. Skvěle uchopil klasický jazyk mistrů a poučil se od nich, je snadné to říct, ovšem znáte to...každého malíře nebo znalce, který opravdu miluje malířství, jeho esenci a um jej vyrobit, okamžitě ťukne do oka a jeho dílo potěší a bude si říkat jako já - to jsem zvědav, kam až dostřelí, je to mocně napjatý luk a dobrý šíp. Přeju mu vše nejlepší, slávu, sílu a zdar. ...(v mnohých mých kolezích slovo Dalí nebo surrealista vyvolává negaci, já jsem kverulant a pro mne Dalí je jedním z nejlepších umělců a nadčasový a celý surrealismus dle mého je stavebním kamenem mnohých dalších umělců, nebo ten surrealista je hroznej...a eště tákto hutný, že aj běda děda...ne vždy se takto dobře pofaří v kongursu z mnohých vybrat jako u obou umělců) a tedy mocně jsem přispěl k tomu, že se setkali, Samuel je v pozici učitele a Michal je žákem u nás ve škole ve čtvrtém ročníku... Hromy a blesky Nová galerie Balbínova 26, Praha 2 www.novagalerie.cz Nina Hedwic / info@novagalerie.cz, tel: 608 231 209 ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz