ReceptyNaDoma.cz

Knedlíčky a knedlíky - jak na ně?

21.05.2012 10:24 Jak správně vařit knedlíky abychom dosáhli co nejlepšího výsledku? vhazujte do dostatečně vroucí osolené vody a ihned stáhněte teplotu, aby nepraskly. nesmějí ve vodě poskakovat. Vaření Malé knedlíčky, například játrové knedlíčky nebo gnocchi, jsou hotové, pokud se na hladině točí. Větší knedlíky nejdříve klesnou ke dnu a znovu stoupnou na hladinu, jakmile jsou hotové. Těsto na knedlíky – konzistence Pokud jsou příliš vlhké, obalte je před vařením v troše mouky. Pokud jsou příliš tuhé, musíte těsto ještě jednou celé prohníst a přidat trochu vody nebo sníh z bílků . Zkušební knedlík Vytvarujte z těsta jeden a vhoďte ho do vroucí vody. Takto zjistíte, zda se těsto rozpadá, nebo zda je příliš tuhé. Recepty na různé

Jak vařit zdravě

09.05.2012 00:33 Potraviny jsou pro nás nejen hlavním zdrojem energie, ale také stopových prvků a látek nezbytných pro správný chod organismu. Při přípravě pokrmů však často dochází k jejich razantnímu úbytku. Přinášíme vám několik tipů, jak tomu maximálně zabránit a vařit zdravě. Vitaminy patří mezi látky, které jsou na tepelnou úpravu nejnáchylnější. To se týká především vitaminů rozpustných ve vodě . Ale i obsah odolnějšího vitaminu A může nevhodná příprava snížit až o desítky procent. Ideální je připravovat jednotlivé složky jídla odděleně. Tak můžeme především zeleninu vystavit zničujícím účinkům tepla co nejméně. Mezi nejvíce doporučované metody zdravého vaření patří . Probíhá totiž kratší dobu než vaření klasické, takže ztráty nejsou tak vysoké. __ANKETA8__ Poměrně šetrné je také vaření v tlakovém hrnci, které však vitamin C již většinou nevydrží. Naprostá destrukce téměř všech obsažených vitaminů potřebných pro zdraví nastává působením vysokých teplot, například při smažení nebo pečení. K doplnění úbytku vitaminů při vaření je samozřejmě vhodné hotové jídlo ozdobit čerstvou, tepelně neupravenou zeleninou. I zde je však dobré vyhnout se několika nevhodným zvykům. Mezi ně například patří propírání surovin velkým proudem vody, kdy se vitaminy z potravin doslova „vyplaví“. -Knorr Naše Tipy: – – – – – –

Kokosové mléko výborně ochutí pokrmy

09.05.2012 00:33 Kokosové mléko – není „kokosová voda“ tj. kapalina, která je obsažena v dutině čerstvého kokosového ořechu – jak se mylně mnozí lidé domnívají, ale je to extrakt z jeho dužiny. Kokosová voda je průzračná a osvěžující. Najdeme ji v dovezených plodech, kde zřetelně šplouchá. Kokosové mléko se používá velmi často v orientální i jiné kuchyni. Dne je u nás k dostání v plechovkách. Pokud si je nekoupíme v plechovkách, tak si je můžeme snadno připravit z dužiny kokosového ořechu nebo dokonce z kokosové moučky. Jeho příprava není složitá. V kokosovém mléce se také například také vaří rýže, nebo brambory. Omáčka z kokosového mléka pak výborně ochutí jídla s rýží a vybraným masem.

Alkoholické nápoje jako ochucovadla pokrmů

09.05.2012 00:33 Jako zajímavá ochucovadla pokrmů lze použít i některé druhy destilátů a likérů. Několik lžic koňaku zvýrazní aroma omáčky, třešňovice ochutí ovocné saláty a přidání rumu do jemných cukrárenských náplní stejně jako do zákusků a pečiva netřeba ani zvlášť zdůrazňovat. Likéry jsou součástí zmrzlin a krémů. Alkohol je nepostradatelný při flambování například palačinek, ale v některých krajích i různých masových a drůbežích pokrmů. Chuť páleného lihu a magická síla plamene přímo před konzumentem dodává jídlům nejen zvláštní aroma, ale zároveň působí i jako obřad, který vyvolá příjemnou náladu při očekávání připravovaného jídla.   Víno, pivo, likéry a další lihoviny jako ochucovadla Nápoje na bázi alkoholu mají i rozmanité kulinářské použití. Velmi mnoho vynikajících pokrmů získá osobitou chuť, když se připravují právě s těmito ingrediencemi. Různé druhy vína a piva je možné přidávat zejména do pikantních polévek, jater, pečení, omáček, ryb, drůbeže, zvěřiny, různých šťáv, skopového masa i ovocných salátů. Červené víno a tmavé pivo používáme většinou při přípravě tmavých pokrmů, gulášů, perkeltů, zvěřiny, zatímco bílé víno a světlé pivo patří do polévek, bílých omáček, drůbeže a ryb. Víno a další lihoviny mohou být vhodným přídavkem v různých nálevech při nakládání masa. Víno dodává sytost dlouho se vařícím pokrmům, zatímco ovocné a ořechové likéry je možné přidat až v poslední chvíli nebo s nimi jídlo na zvýraznění chuti flambovat. Různé lihoviny a brandy jsou dobré v marinádách a dezertních kávách. Bez složité přípravy je také možné jimi přelít ovoce nebo zmrzlinu jako jednoduchý dezert.  

Zálivky do salátů

09.05.2012 00:33 Rafinovanost salátu stojí a padá se zálivkou. Ať prostá a jednoduchá, nebo rafinovaně vytříbená, vždy je důležitá jakost a vyváženost přísad. Základním požadavkem dobré zálivky je kvalitní ocet a olej. Kombinace různých octů a olejů nám umožňuje měnit chuť salátů a spolu s velkým množstvím druhů zeleniny a jiných surovin dává nekonečné možnosti experimentování. Do zálivek jsou vynikající především vinné octy, ovocné a ochucené octy. Přidáváme jen malé množství, aby svou chutí pouze zdůraznil chuť zeleniny a jiných surovin v salátu, aniž by ji potlačil. Z olejů se do zálivek nejlépe hodí olivový olej, ořechový olej nebo pikantní čili olej. Na zálivku lze také použít slunečnicový a sójový olej. Přísady klasické francouzské salátové zálivky vinaigrette jsou ocet, olej, dijonská hořčice, pepř a sůl. Je výborná především na nejrůznější listové a zeleninové saláty. Stejně vhodné jsou i lehké smetanové zálivky ze sladké nebo zakysané smetany, z creme fraiche či z jogurtu, jehož podle přání můžeme ochutit trochou hořčice, křenu, kečupu, čerstvými bylinkami nebo jiným kořením. Na bramborové a těstovinové saláty a vařenou zeleninu se dobře hodí majonéza, kterou můžeme rovněž ochutit. Příprava octové zálivky vinaigrette: Potřebujeme: -  olej a ocet v poměru 1:3 – sůl, pepř – citronová šťáva – dijonská hořčice   Všechny přísady kromě oleje dáme do misky, důkladně promícháme, pak přidáme olej a rozšleháme, až se vše dobře spojí. Zálivku můžeme vázat žloutkem. Podle chuti ji můžeme doplnit dalším kořením a bylinkami.   K chuťově méně výrazným druhům salátů podáváme vždy jemný  dresink a naopak k salátům s výraznou chutí patří pikantnější zálivky.

Přírodní životabudič

09.05.2012 00:33 Energie a povzbuzení nehledejte pouze v lékárně, ale raději v přírodě.   Banán: Je ideálním zdrojem vlákniny a energie. Patří mezi zásobárnu vitaminů A, K, skupiny B a ovocných kyselin. Obsahuje vysoký podíl minerálů jako je draslík a hořčík. Díky svému latinskému názvu MUSA MUSA přinese dostatek elánu a inspirace do dalšího dne.   Skořice: Povzbuzuje, snižuje únavu a napětí, působí jako afrodiziakum.   Rozmarýn: Silně stimuluje, povzbuzuje psychiku i tělo. Zároveň ale uklidňuje, odhání deprese, pocity úzkosti a uvolňuje vnitřní napětí. Podporuje trávení a chuť k jídlu. Na jeden šálek nálevu použijte jednu lžičku sušené rostliny a louhujte 5 minut.  

Úprava artyčoku

09.05.2012 00:33 Artyčoky, podobné bodlákům, jsou původem ze severní Afriky. Dnes se podávají také v Evropě. Artyčoky konzumujeme syrové jako salát s panenským olivovým olejem a zakapané citrónovou šťávou. Výborné jsou i dušené, grilované, smažené i pečené s různými náplněmi. Hojně se také nakládají. Existuje několik druhů, které se liší velikostí, tvarem i barvou. Na Evropských trzích najdeme fialové, zelené a bílé. Artyčoky vybíráme raději menší, kulaté. Listy by měly být hladké. Místo čerstvých artyčoků můžeme použít konzervovaná lůžka artyčoků. Při seříznutí stonku na řez přiložíme plátek citronu, aby řez nezhnědl, a přivážeme ho. Stonky artyčoků můžeme přidávat do polévek a dušených pokrmů. Někdy musíme listy, které zůstanou po odstranění vnějších listů, ještě nahoře zkrátit, abychom odstranili tuhé části. Uvařený artyčok poznáme podle toho, že se lístky dají snadno vytáhnout. Při jídle držíme artyčok levou rukou a pravou odtrháváme dužnaté listy. Namáčíme je v omáčce a vysáváme. Dužnaté lůžko pak dojíme příborem. Zárodky kvítků na lůžku, které jsou nejedlé, odstraníme nožem. Kvalitní artyčok je na stisk pevný a při zmáčknutí křupne.  

Med a jeho význam v kuchyni

09.05.2012 00:33 I když med s příchodem cukru ztratil svou vůdčí roli ve sladké kuchyni, zůstává pro svou intenzivní vůni ideální potravinou a sladidlem. Není jen lahodnou pomazánkou na chléb, ale také skvěle okoření perník, kynuté těsto nebo dezerty. Vydatné masité pokrmy marinované v medu nebo medem potřené a pečené v troubě získají krásně křupavou kůrku. Jelikož med rychle karamelizuje, neměli bychom ho péct při vyšší teplotě než 220°C. Chuť medu výrazně závisí na druhu medonosné rostliny. Některé druhy mají velmi jemnou, květinovou chuť, jiné zase nakyslou nebo nahořklou. Světlé, průzračné druhy jsou spíše jemné, zatímco tmavé mají většinou výraznou chuť. Podobně jako u vína lze i u medu určit kvalitu jednotlivých ročníků. Podle povětrnostních podmínek nebo teploty chutná med pokaždé trochu jinak, i když pochází od téhož včelaře a podle etikety je to týž druh. Druhový med musí alespoň z 51% pocházet ze včelího sběru, v němž převládá jedna medonosná rostlina. Jemný květový med pochází z nektaru a pylu květin a květů rostlin v hlavním květovém období. Lesní med je produktem medovice, která zůstává na jehličí a listech stromů po napadení mšicemi. Je znatelně tmavší a mírně natrpklý. Mezi oblíbené druhy patří med jedlový a borový. Med má být vzduchotěsně uzavřen a uložen na tmavém místě při teplotě asi 15 °C. Podle druhu si zachová plné aroma až dva roky. Chceme-li nahradit cukr medem, snížíme množství cukru v receptu o čtvrtinu a množství tekutiny o osminu.

Variace nudlového těsta

09.05.2012 00:33 Nabídka hotových těstovin se na našem trhu stále rozšiřuje, přesto není nad domácí nudle, které lze snadno připravit. Variace nudlového těsta: 1) Základní nudlové těsto: 350g hrubé mouky, 2 vejce, 50ml vody, sůl, máslo 2) Italské nudlové těsto: 300g hladké mouky, 3 vejce, 80ml vody 3) Červené těstoviny: Do vajec vmícháme 3 lžíce rajčatového protlaku 4) Bylinkové těstoviny: Spolu s vejci do těsta zapracujeme 3 lžíce nadrobno nasekaných bylinek, jako je petrželka, pažitka, bazalka, apod. 5) Šafránové těstoviny: Špetku šafránu namočíme do 2 lžic horké vody, necháme chvíli vyluhovat a pak šafrán i s výluhem přidáme do základního těsta. Nudlové těsto můžeme obarvit mnoha dalšími způsoby např. šťávou z červené řepy, karotky, světle žlutým kořením zvaným kurkuma. Fantazii se meze nekladou. Místo bílé hrubé mouky lze použít celozrnnou mouku. Po usušení je však skladujeme kratší dobu než těstoviny připravené z bílé mouky.  

Tajemství omelet

09.05.2012 00:33 Příprava omelety patří mezi jednoduché recepty, ovšem ne vždy se nám povedou tak, jak bychom chtěli. Máme pro vás několik rad, jak vylepšit omeletové těsto. 1) Do sladkých omelet místo části mléka přidáme kyselé mléko nebo podmáslí. Do slaných omelet pak nízkostupňové pivo. 2) Pokud chceme, aby omelety měly zlatavou barvu, přidáme do těsta trochu rozpuštěného másla. 3) Abychom omlety neměli příliš suché, pečeme je raději silnější a kratší dobu. 4) Z upečených slaných omlet můžeme nakrájet širší nudle a podávat je jako přílohu k masu. Sladké omeletové nudle podáváme s ovocnou šťávou. 5) Kromě omelet z litého těsta můžeme připravit i vaječné omelety bez tekutiny nebo jen s 1 lžičkou tekutiny na 1 vejce a bez mouky. 6) Při přípravě těchto druhů omelet platí pravidlo – omeleta se peče při vyšší teplotě a po minutě je hotová. Pečeme ji jen po jedné straně, spodní část má být opečená a vrchní mírně krémová. 7) Před dopečením můžeme omeletu posypat nastrouhaným sýrem, podušenými houbami, zeleninou nebo nakrájenými bylinkami a přeložit na polovinu. 8) Vaječnou omeletu lze připravit i na sladko a naplnit ji některou náplní na palačinky.   Recepty s omeletami: - – – - Další

Při pečení masa je důležitá teplota!

09.05.2012 00:33 Teplota masa při pečení zvěřiny je zvláště důležitá. Kvůli usmrcení všech nebezpečných zárodků je důležité, aby maso dosáhlo nejméně na 10 minut teploty 80 °C. Teprve pak lze považovat pokrm za zcela nezávadný. Stupeň teploty pečeného masa lze přibližně zjistit tlakem prstu na povrch – čím méně se maso poddává tlaku, tím vyšší je jeho teplota. Mnohem spolehlivější je ovšem přeměření teploty uvnitř masa pomocí kuchyňského teploměru. Vpichuje se před koncem pečení do místa, kde je vrstva masa nejsilnější, ale nesmí se dostat do tukové tkáně nebo těsně ke kosti. Nejspolehlivější jsou digitální teploměry, které na stupnici prakticky ihned ukážou dosaženou teplotu. Jestliže teploměr ukazuje teplotu jen 50 až 60°C, je maso uvnitř dosud krvavé, teplota 65 až 70°C  znamená střední propečení a při teplotě 75 až 80°C je maso zcela propečené. Může vás zajímat: - - -  

Jak předejít novoroční kocovině!

09.05.2012 00:33 Silvestr, poslední den roku, je svátkem svatého Silvestra. Je spojený s bujarými oslavami a slaví se po celém světě. Máme pro vás několik rad, jak na kocovinu. 1) Nepijte alkohol na lačno! Pojídání během pití vám pomůže vstřebat alkohol stejně, jako když začínáte popíjet s plným žaludkem. 2) Snažte se alkohol moc nemíchat! Míchání alkoholu může vaši kocovinu zjevně zhoršit. 3) Pijte hodně vody! Především velké množství vody byste měli vypít před spaním. Pití velkého množství vody vám pomůže předejít dehydrataci a zabránit kocovině či alespoň snížit její závažnost.Mezi alkoholickými drinky si vždy dejte sklenku vody.Při kocovině popíjejte pomerančový nebo rajčatový džus, ty pomáhají tělu odbourat rychleji alkohol.Vyhněte se bublinkovým nápojům jako je šampaňské nebo likéry mixované s perlivými nápoji. 4) Čím kvalitnější alkohol pijete, tím snížíte riziko kocoviny! 5) Pijte pomaleji! Rychlejší tempo pití zvyšuje šanci, že ráno budete mít kocovinu. 6) Vypijte sklenici mléka před spaním. 7) Rehydrujte se! Nejdůležitější věcí je napravit „pomejdanovou“ dehydrataci. 8) Při kocovině pojídejte zdravé jídlo a pijte zdravé nápoje! Správná jídla a nápoje vám pomohou snížit symptomy kocoviny. 9) Dopřejte si chřest. Protikocovinové vlastnosti chřestu jsou podle vědců přítomny v celé této zelenině a zůstávají stabilní dokonce i po vaření a po úpravách ve vysokých teplotách. 10) Dejte si silný vývar! Polévka by vás měla postavit na nohy už proto, že tuk váže alkohol. 11) Při kocovině vynechte namáhavé cvičení či studenou sprchu!  

Vánoční tradice u nás

09.05.2012 00:33 Jaké jsou Vánoční tradice a oblíbené vánoční recepty? Vánoce jsou považovány za nejdůležitější svátek i pro nekřesťany, kteří ho spojují se zakončením roku a s trávením času s v rodinném kruhu. Vánoce jsou slaveny 24., 25. a 26. prosince, ale předchází jim v křesťanském pojetí čtyřtýdenní období zvané advent. Všechny tři dny jsou oficiálním státním svátkem. S vánočním slavením je spojeno množství místních či národních zvyklostí. U nás je zřejmě nejrozšířenějším zvykem vztyčení vánočního stromu či stromku, který se zdobí vánočními ozdobami, a pod který se v rodinách kladou dárky. Počátkem 18. století se součástí dekorace stalo i osvětlení a vánoční stromek se z Německa šíří dál. V českých zemích poprvé vánoční stromek připravil pro své přátele v roce 1812 ředitel Stavovského divadla J. K. Liebich na svém libeňském zámečku. Nový zvyk se poté začal prosazovat v bohatých pražských měšťanských rodinách a teprve později i do venkovských stavení. Rovněž bývá zvykem na Vánoce stavět jesličky neboli betlém: v Čechách se tento zvyk objevuje roku 1560 v kostele sv. Klimenta v Praze Charakter Vánoc do značné míry ovlivňují také koledy, česká tradice koled je pak zvláště bohatá. 24. prosince bývá tradicí, že se schází celá rodina na slavnostní večeři. Samotná večeře se tradičně skládala z rybí polévky, bramborového salátu s kaprem a během její konzumace se dodržovaly jisté zvyklosti: mohlo se tak připravit o talíř více pro nečekanou návštěvu, případně položit pod talíř minci či šupinu. Od štědrovečerní tabule se obvykle směla vzdalovat pouze hospodyně. Po večeři bývá zvykem rozbalovat vánoční dárky, které dětem v českých zemích přináší Ježíšek. Štědrý den tradičně vrcholí půlnoční mší, na které se zpívají koledy a začíná samotná církevní oslava narození Krista. Se štědrým večerem se pojí i řada lidových zvyků: lití olova, pouštění ořechových lodiček, házení střevícem či třesení bezem.   Vánoční cukroví Vánoční cukroví a jeho pečení je jedna z obecně rozšířených vánočních tradic, která je ve velké části českých domácností dodržována. Většina z vánočních cukroví se připravuje ze směsi mouky, cukru, vajec, másla, kakaa, čokolády a různých druhů ořechů a kandovaného ovoce. Mezi typické patří cukroví z lineckého těsta, které je možné navíc ochutit strouhaným kokosem nebo kakaem. Typická vůně je vanilka, koření skořice. Betlémské světlo Jednou z novodobých vánočních tradic je betlémské světlo, které rozvážejí skauti. Světlo se každoročně zapaluje v Betlémě, a posléze putuje napříč Evropou. Do Česka betlémské světlo putuje z Vídně, kde jej rakouští skauti předávají o neděli Gaudete delegacím z celé Evropy; pro české země jej přebírají brněnští skauti, kteří jej v sobotu rozvážejí před 4. nedělí adventní, takže je pak k dispozici v kostelech, na náměstích, vánočních trzích, knihovnách apod. Tip: – – – –   - | foto:sxc

Cukrářské umění

09.05.2012 00:33 Základem sladkého cukrářského umění je těsto.  Kynuté těsto používáme především při přípravě sladkých chlebíčků, ovocných koláčů a bábovek. Na paštičky, záviny, některé druhy dortů a drobného cukroví používáme listové těsto, které stejně jako křehké těsto připravujeme z většího množství tuku. Křehké těsto je výborné na vyložení koláčové formy a předpečení naslepo tvoří dobrý základ pro náplň z čerstvého ovoce.  Na věnečky, banánky, větrníky používáme odpalované těsto. Piškotové těsto, které připravujeme bez tuku je výborné se smetanovými a krémovými náplněmi. Třené těsto je polotekuté a peče se ve formě, protože by se jinak rozteklo. Při výrobě jemného pečiva jsou důležitou součástí krémy a polevy. Tradiční je máslový krém, který však ztrácí na popularitě pro svůj vysoký obsah tuku, zatímco cukrářský krém je ušlehán zcela bez tuku z mléka, žloutků, cukru a mouky a lze jej ochutit vanilkou, čokoládou, alkoholem nebo kávou. Vedle čokoládové polevy se s oblibou používají polevy připravované z aromatizovaného cukru nebo alkoholu. Bílé polevy a fondán se s oblibou používají ke zdobení nebo i k potahování těsta.

Zelenina v podzimní kuchyni: brokolicový krém

09.05.2012 00:33 Nevíte, co si dát k večeři? Chtěli byste něco lehkého, a přitom se dobře zasytili a pochutnali si? Udělejte si jednoduchou zeleninovou polévku. Brokolicový krém s tofu Suroviny: brokolice 1 – 1,5 l vody 1 velká cibule řepkový nebo slunečnicový olej vhodný pro tepelnou úpravu solčanka zeleninový bujon bez glutamátu balíček tofu Příprava: Brokolici rozebereme na větší růžičky a důkladně propláchneme. Do konvice si dáme vařit vodu. Cibuli nakrájíme na jemno a osmahneme na malém množství oleje do zlatava. Poté k ní přidáme brokolici a podlijeme vodou. Přidáme lžičku solčanky a zeleninový bujon. Vaříme 10 – 15 minut. Následně odstavíme, rozmixujeme tyčovým mixérem, zalijeme sojovou smetanou a zahustíme hraškou. Ještě na pár minutek vrátíme na sporák, dobře promícháme a necháme převařit s hraškou. Na závěr do polévky vmícháme na drobné kostičky nakrájené tofu. Může vás zajímat: Tipy a rady: Pokud se snažíte o redukci hmotnosti, smetany dejte opravdu jen málo, nebo ji zcela vynechejte. Polévka je samozřejmě vhodná i k obědu, ale v tom případě ji doplňte kouskem pečiva. Tofu můžete do polévky přidat pokrájené na kostičky, nebo ho rozmixovat spolu s brokolicí. .   Jana Škramlíková je guru na stravu   Další recepty s brokolicí: – – – – – – – – – –