Nedáme se

Praha 18. července (PROTEXT) - Dne 18. července 2017 se senátní výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na svém zasedání rozhodl podpořit decimované chovatele kožešinových zvířat. Doporučil, aby lhůta pro uzavření farem byla posunuta z roku 2019 na rok 2022. Současně s tím senátoři doporučili i výrazné navýšení kompenzace chovatelům. Reagovali tak na předloženou novelu zákona na ochranu zvířat proti týrání. Tu začátkem června schválila poslanecká sněmovna a zároveň s ní i likvidaci chovů kožešinových (masožravých) zvířat. Tahle zpráva o stanovisku senátního výboru působí jako záblesk světla v neproniknutelné tmě. Alespoň někdo si uvědomil, že nelze jen tak, bez dalšího, zakázat podnikání, které je provozováno v souladu s národní i mezinárodní legislativou. Vždyť je to atak proti svobodnému podnikání. Není přece možné tak snadno provést vyvlastnění firem, bez jakékoliv náhrady, což by si snad i veganští aktivisté zřejmě přáli jako odpovídající trest chovatelům. (Je to vlastně ještě něco horšího - při vyvlastnění dostanete odpovídající kompenzaci. Dle předloženého návrhu však byly kompenzace nenárokové a zcela nedostatečné.) Přesto se vyvlastnění připravuje, a to v důsledku dobře zorganizované masívní a nenávistné kampaně, kterou zosnovali ochranářští aktivisté. Všichni chovatele kožešinových zvířat jsou v ní líčeni jako tyrani. Na laickou veřejnost i naše zákonodárce kampaň evidentně zapůsobila. Místo toho, aby se konstruktivně řešila případná jednotlivá pochybení, chystá se zrušení celého našeho tradičního odvětví zemědělství. Vše se děje za nepochopitelné podpory médií. Pravda nikoho nezajímá, hlavně že máme senzaci... Vyvlastnění učiní z dnes prosperujících firem, majících odpovídající tržní hodnotu, jen bezcenný majetek a z chovatelů ožebračené lidi. Přitom poptávka po kožkách stoupá, odvětví se rozvíjí. Produkce kožek je důsledkem poptávky, která stále roste. Koho to zajímá. Klidně zničíme desítky let budované firmy. Odsuzujeme dřívější poměry v naší zemi. Ale daří se nám nastolit nové a normální poměry? Je normální, že před několika roky stát nařídil chovatelům mnohamilionové investice do úpravy chovatelského zařízení a dnes jim podnikání zakazuje? Pokrytectví. I tak lze nazvat připravovaný zákaz chovu kožešinových (masožravých) zvířat. Zakážeme u nás chov, ale dovoz kožek nezakážeme. Proč navrhovatelům nevadí, že se kožešinová zvířata chovají jinde? Strčíme hlavu do písku a budeme se tvářit, že dovezené kožky nejsou ze zvířat? Uvědomuje si vůbec někdo, že dáváme zelenou chovům na východ od naší země? Tam pohodu zvířat příliš neřeší... Český svaz chovatelů podporuje svoje členy, majitele kožešinových farem. Stanoviska senátního výboru si náš svaz velmi váží. A pokud snad přece jenom přijde řada na vyvlastňování, na rušení farem v krátké době bez vyplacení adekvátní kompenzace, tak se budeme bránit u Ústavního soudu, případně u soudu mezinárodního, u kterého, mimochodem, uspěli již dříve chovatelé v zemích, kde byly farmy rušeny obdobným způsobem. (Nyní čerstvě uspěli i vlastníci nemovitostí, také hájili svá očekávání, tak pro ne my?) Dojde-li k tomu, že Česká republika přece jenom nesmyslně půjde proti svým občanům, bude je Český svaz chovatelů bránit právní cestou, protože fanatismu a ochranářské diktatuře se musí čelit... Kontakt: Český svaz chovatelů, z.s. www.cschdz.eu stejskalova@cschdz.eu ČTK ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz